Hlášky

Jak čas plyne a naše děti se zdokonalují ve všemožném žvatlání, které postupně přechází v mluvu, přibývá různých zajímavých, úsměvných i velmi legračních hlášek. Byla by škoda je zapomenout…

ÚNOR 2017

Holky se hádají o to, kdo se víc roztahuje u stolu:
Eli: „Lilinko, moje půlka je tady od té čáry ke mně a tvoje od té čáry k tobě“.
A Lili se zamyslí a s úsměvem se zeptá: „A čí je ta čára?“ :-)


ČERVENEC 2016

Eli: „Dorotko, jestli se chceš stát princeznou, musíš být opakovaně krásná!“ :-)


Lili při pohledu na špinavý stůl: „To je hus, toto!“ :-) (hus = hnus)

SRPEN 2015

„Děti, čím byste chtěly být, až budete velké?“
Davka: „Policajtem“
Elinka: „Já až budu velká, stanu se maminkou“ :-)

DUBEN 2015

Eli: „Když jsem se podívala na dědu, viděla jsem, že mu vypadaly vlasy… Nevím, kam mu vypadaly.“ :-)


Elinka zpívá: „Když se zamiloval kůň, kůňovou láskou, zpívejte písničku: Spi dětátko malé!“ :-)


Eli: „Mami, kde je táta?“
Máma: „Pracuje, je pracovní den.“
Eli: „A proč já nepracuju? Já chci taky někdy pracovat.“
Máma: „A co bys, Elinko, dělala? Jak bys pracovala?“
Eli: „Vzala bych si takový prťavý malinkatý počítáček a pracovala bych. Potřebuju růžový počítač!“ :-)


Eli: „Když piju, tak to pití podivně klesá dolů“ :-)

BŘEZEN 2015

Máma Elince něco už poněkolikáté vyčítavě opakuje a Elinka vykřikne: „Mamko, už toho mám plné uši!“ :-)


Elinka popisuje, jakou pohádku by chtěla slyšet:

„Já bych chtěla pohádku o Růžence, která by spala v teplém chlívku, přišel by za ní drak a ten ji snědl.“ Pokývá hlavou: „To je smutný příběh“ :-)

ÚNOR 2015

V balíčku přišel malý vzorek sprchového gelu a máma ho ukazuje ostatním.
Máma: „Tímto se teď budeme umývat.“
Davi si to prohlédne a říká: „To je malá sprcha?“ :-)

LEDEN 2015

Elinka vybarvuje obrázek a stromy udělá modré.
Táta: „Eli, co to je za stromy, že jsou modré?“
Davídek nakoukne a říká: To jsou přece modříny! :-)


ÚNOR 2013

Táta: „Davi, proč ti to převlíkání tak dlouho trvá?“
Davi: „Protože už mi pomalu dochází síla!“ :-)

LEDEN 2013

Davídek: „Když si čtu knížku, kde nejsou obrázky, tak si řeknu: Aha! Tady nejsou obrázky!“ :-)


Táta (v autě, kde nevidí za sebe na Elinku): „Davi, Elinka spinká?“
Davi: „Spinká. Má na očičkách kůžičku.“ :-) (zřejmě myslel oční víčka)

LISTOPAD 2012

Máma: „Davi, nehýbej se, když ti obouvám ponožky!“
Davídek: „Mami, já se musím hýbat. Jsem člověk a ne nějaká socha!“ :-)

ŘÍJEN 2012

Táta: „A co si ai bude po stromeček přát Elinka?“
Davídek: „Asi auto.“
Táta: „Ale Elinka je přece holka.“
Davídek: „Tak růžové auto!“ :-D

SRPEN 2012

Davídek: „Táto, ty máš ale fousy! Otrhej si je a odevzdej je mamce!“ :-)

KVĚTEN 2012

Elinčino první žvatlání a hned takový úspěch: „Tá-ta!“ A dokonce to říká přesně ve chvíli, kdy přijde táta! Bohužel i když přijde máma, bráška nebo dokonce pejsek :-)

ÚNOR 2012

Davídek vypráví pohádku: „Bouchl se o strom. Běhal, zakopl a nechal se tam ležet…“ :-)

LEDEN 2012

Inspirace národními pohádkami:

Davi: „Mámo, já jsem vlk. Sundej si tričko a já tě sežeru!“ :-D


Davi: „A v té hladomorně měl jen suchý chleba… … a suchou vodu!“ :-)


PROSINEC 2011

Děti si pamatují přesně ty věty, které moc nechcete slyšet… Davídek si v posteli lehnul na mamčino místo:

Táta: „Když teď ležíš na mamčiném, tak budeš máma.“
Davi: „Tak, kdy pojedem do IKEY, táto?“ :-D


Táta: „Davi, můžu si půjčit ten tvůj šampón?“
Davi: „Né, ale můžeš si půjčit svůj.“ :-)


Toto kdyby řekl táta, ten by dostal za uši!

Máma: „Davi, až budu mít narozeniny, uvaříme si něco dobrého.“
Davi: „Salát ne, mámo!“ :-D


Sourozenecká láska se projevuje už v ranném věku.
Davídek pozoruje sestřičku na přebalovacím pultíku a říká: „Elinko, ty moje holčičko nahatá!“ :-D

LISTOPAD 2011

Děti vnímají věci, který člověka občas překvapí. Zvlášť ve dvou letech :-) Jedeme takhle autem, když se Davídek podívá z okna a říká: „Dům. A není zateplený“ :-)

ŘÍJEN 2011

Už známe takové nezbytnosti jako je puk, hokejka, branka, rozhodčí a trestná lavice. Ale vzpomenout si je občas složité:
Táta: „A když ten pan hokejista zlobí, tak rozhodčí zapíská na píšťalku a pán si musí jít odpočinout…“
Davídek: „Do postýlky!“ :-D


Máma: „Táta se jel podívat na ten domeček, jestli ho správně postavili.“
Davídek: „Jestli ho nepostavili obráceně!“ :-)

ZÁŘÍ 2011

Takhle jednou vycházíme před dům a říkám Davídkovi: „Doufám, že řekneš panu sousedovi Dobrý den“. To jsem ale nečekal, že to vezme tak poctivě, když suverénně zahlásil: „Dobrý den, sousede!“ :-D


Někdy se po ránu prostě nechce vstávat. Davídek: „Táto, netrucuj a vstávej!“ :-)


Jednou večer jsme si říkali, co bude další den. Že přijede babička Zora a prababička Libuška, prostě, že přijedou ty babičky.

„Davídku, kdo přijede zítra?“
„Přijedou babičky.“ Chvilka zamyšlení a vítězoslavně:
„Přijedou Zory!“ :-)


Když si Elinka vzdychla ze spaní, Davídek prohlásil: „Elinka spinká a přitom si zpívá:-)

SRPEN 2011

Samozřejmě, že jsme Davídkovi řekli, že se ten kluk jmenuje Vítek, i několikrát zopakovali. Ukázalo se však, že spíš než jeho jméno si zapamatoval nedávný výklad součástek motorky:

„Davi, jak se jmenuje ten kluk? Ví-“
(zamyšlený výraz)
„No, Ví-“
„Výfuk!“ :-D

ČERVENEC 2011

Někdy se až divíme, kde se to v těch dětech bere… Ale nedá se nic dělat, pravidla musí dodržovat všichni. To takhle jednou u večeře Davi prohlásil: „Nepovídej, táto, papáme!“ :-) U jídla se prostě nemluví.


I obyčejná procházka kolem domu a nevinná dětská věta dokáže vyděsit. Jdeme po chodníku, když v tom Davi pronese: „Lev tu je!“ Oddechli jsme si prakticky vzápětí. Kólie sice vypadá jako lev, ale je to jen pes :-)


Po skončení plačtivé scény jsme se chtěli zeptat, jestli už bude Davídek hodný:
„Tak, už bude hodný Davídek?“
„Nebude…“
„A jaký bude?“
„Plakací!“ :-)


Vstávání je hned příjemnější, když vás vaše ratolest vzbudí slovy: „Vstávej, tatínku malinký“ :-)

ČERVEN 2011

Na pískovišti Davi udivil především přítomné maminky příkladným, i když trochu netradičním poděkováním chlapečkovi po zapůjčení hračky: „Díky, kluku buku“ :-)


Některá slova jsou prostě nevyslovitelná.
„Davídku, co to jede?“
„Abuduc!“
„Řekni: ‘Auto’“
„Auto“
„A teď řekni ‘bus’“
„Bus“
„A dohromady to je?“
„Abuduc!“


Možný zdroj materiálu pro Českou poštu:
„Davídku, co roste tady na poli?“ (tváří se, že netuší) „O-? No, Ob-?“
„Obálky!“

KVĚTEN 2011

Únava je prevít. A tak se není čemu divit, že se naše uondaná ratolest sedíce na nočníku zmohla jen na: „Nevím, nemám, spinkám.“ Rodiči poté musí být jasné, že dnes už žádné výkony žádat nemůže…

DUBEN 2011

Byla to zřejmě první celá (smysluplná) věta, sice krátká, ale stála za to: „Mámo, neruš, kakám.“ Inu, na některé věci, je třeba soukromí :-)

ÚNOR 2011

Většinu slov Davídkovi rozumíme, ale tohle byl fakt oříšek.
„Kamaj!“
opakoval každou chvíli.
„Davídku, kde je kamaj?“
„Doma“ (tak tudy cesta nepovede)
„Tak nám to ukaž!“ (ukazuje neurčitě směrem ke kuchyni, pak k chodbě)
Pak se pár dní nic nedělo, až jednou Davídek dorazil od často navštěvovaného regálu v chodbě a v ruce držel mýdlo s nápisem CAMAY a hádejte, co volal :-D

PROSINEC 2010

„Davídku, řekni ‘pejsek’!“
„Peja!“
„Ne, řekni ‘pejsek’!“
„Peja!“
„Ne, ‘Pejsek’!“
„Hafík“ :-)

3 komentáře k “Hlášky”

  1. Chico

    Jj, po tátovi :-D

  2. babi Ali

    Jen si to pište, až bude Davídek velký, bude to milovat – abyste mu to četli… Davídek je fakt inteligentní a silná osobnost. A hlášky má tomu odpovídající – úžasné. To bude geny…

  3. No, naše Jarka koukala z okna a pořád opakovala : „jebat piči“ Tatka nevydržel a vyjel, kde se to ta holka naučila!§ A tak mamka vykoukla a řiká: „Ano, na jeřáb prší!“ No coment-děti ;-) )))


Napsat komentář



Můžete používat tyto HTML tagy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>